Signatura
III 47. 715
Místo uložení
Státní vědecká knihovna Olomouc
Hlavní název
Liber chronicarum
Autor
Hartmann Schedel
Vydavatel
Anthonius Koberger
Místo vydání
Norimberga
Tiskař
Anthonius Koberger
Místo tisku
Norimberga
Rok vydání / zhotovení
1493
Fyzický popis
Bílá kůže zdobená slepotiskem
Materiál
Papír
Rozměry
45 x 31 cm
Rozsah
314 ff. [20], I - CCXCIX,[5] chybí ff. CCLIX - CCLXI, CCLXXVII - CCLXXVIII, CCLXXX
Iluminace
V díle se objevuje 1809 dřevořezových vyobrazení, některá z nich se opakují (celkem bylo použito 645 štočků). Dřevořezy byly zhotoveny podle návrhů Michaela Wolgemuta a Wilhelma Pleydenwurffa. Mezi ilustracemi převládají vyobrazení zemí a měst, jako první z významných sídel je představen Jeruzalém. Četné jsou rovněž figurální dřevořezy - vedle postav starozákonních či postav antické mytologie se objevují portréty panovníků, apoštolů, papežů a světců. Zastoupeny jsou i bájné bytosti, lidská monstra, jejichž existence byla oblíbeným námětem středověké cestopisné literatury.V rámci bohaté xylografické výzdoby jsou zařazeny též dvě mapy - mapa světa a mapa Evropy. V prvním případě posloužila Schedelovi jako vzor mappamundi, která se objevila v benátském vydání Kosmografie Pomponia Mely v roce 1488. Stejně jako Mela i Schedel použil Ptolemaiův způsob kónického zobrazení světa, ovšem bez použití poledníků a rovnoběžek. Zemi v Liber chronicarum obklopují symbolické postavy dvanácti větrů, ve třech rozích mapu podpírají Noemovi synové - Chám, Šém a Jefet. Na konci Norimberské kroniky je zařazena mapa Hieronyma Muinzera, na níž je zachycena Evropa.
XIIb-XIIIa: Tabula geographica
XVIIa: Hierosolyma
XIXa: Britannia
XXa: Ninive
XXIIIa: Treveris
XXIIIb: Damascus
XXXIVa: Corinthus
XXXIVb: Tiberia
XXXVIa: Troja (Ecanum)
XXXIXa: Parisii
XLb: Carthago
XLIIa: Neapolis
XLIIIb-XLIVa: Venetiae
XLIVb: Padua (Patavium)
XLVb: Pisa (Colonia Iulia)
XLVIa: Anglia provincia
XLVIIIb: Perusia
La: Jericho (Palmarum civitas)
LIa: Aquileia
LVIIb - LVIIIa: Roma
LVIIIb: Genua
LXIa: Massilia
LXIIa: Bononia
LXIIb: Byzantium
LXIIIb-LXIVa: Destructio Hierosolymorum
LXVa: Babylon
LXVIIIa: Verona
LXXIb: Colosia
LXXIIa: Mediolanum
LXXIVa: Papia
LXXVIIb: Alexandria
LXXXIVa: Mantua
LXXXVIb-LXXXVIIa: Florentia
LXXXVIIIa: Lyon (Leona)
XCb-XCa: Colonia
XCIb-XCIIa: Augusta
XCVIIb-XCVIIIa: Ratisbona
XCVIIIb-XCIXa: Vienna Panonie
XCIXb-Ca: Nuremberga
CXb: Metis
CXIIIa: Tiburtina civitas
CXXIIa: Gebenna
CXXIXb-CXXXa: Constantinopolis
CXVIIb-CXXXIXa: Buda
CXXXIXb-CXLa: Argentina
CXLIIa: Ravenna
CLIIb-CLIIIa: Salisburgium
CLVb-CLVIa: Erfordia
CLIXa: Ferraria
CLIXb-CLXa: Herbipolis
CLXIIa: Eistet
CLXXIIIIb-CLXXVa: Bamberga
CLXXIXb-CLXXXa: Magdeburgum
CXCb-CXCIa: Ulma
CXCIIIIb: Nicaea
CXCIXb-CCa: Patavium
CCXb: Damiata
CCXXVb-CCXXVIa: Monachium
CCXXXIb-CCXXXa: Praga
CCXXXIIIb-CCXXXIIIIa: Vratislavia
CCXLb-CCXLIa: Constantia
CCXLIIIb-CCXLIIIIa: Basilea
CCXLIXa: Constantinopolis expugationis a Turchis
CCLIIIa: Satatz
CCLVIIa: Sulgavit
CCLXVIIIb: Hungaria
CCLXXb: Walachia
CCLXXa: Tracia
CCLXXb: De Turchis
CCLXXIIIIa: De expugnatoine Constantinopolis
CCLXXVa: De Macedonia
CCLXXVIa: Achaia
CCLXXIXb: Lithuania
CCLXXXIa: Saxonie magna Germanie provincia
CCLXXXIIIa: Bohemia
CCLXXXIIIIa: Westphalia
CCLXXXIIIIb: Hassia
CCLXXXVa: Franconia Germanie superioris provincia
CCLXXXVIb: Bavaria
CCXCIXb-[CCC a]: Tabula geographica
[CCCb]: Casmirus
[CCCIa]: Cracovia
[CCCIb]-[CCCIIa]: Lubeca
[CCCIIb]-[CCCIIIa]: Nissa
Anotace
Dílo norimberského lékaře Hartmanna Schedela Liber chronicarum, poprvé vydané v červenci 1493, shrnuje dějiny světa od jeho stvoření až po autorovu současnost. V textu se prolínají legendy, tradice i autorova fantazie s nejnovějšími vědeckými poznatky, příliš zřejmá není ani hranice oddělující témata světská a náboženská. Historie světa je rozvržena do sedmi částí - věků, což odpovídá schématu, které už v 7. století použil Isidor Sevillský. První věk začíná stvořením Evy, zmíněn je prvotní hřích a vyhnání z ráje, poprvé se objevuje Linea Christi - tedy linie předků Ježíše Krista. Druhý věk přibližuje události od potopy světa po zkázu Sodomy a Gomory, Schedel popisuje stavbu Babylónské věže, říši Amazonek, objasňuje vznik šlechtických rodů. Vyobrazení města Ninive druhý úsek uzavírá.Ve Třetím věku je Linea Christi zastoupena Abrahamem, Mojžíšem, Josefem a králem Saulem. Obsáhlá je část věnovaná řeckým dějinám a mytologii - největší pozornost autor věnoval Trójské válce, následně jsou popsána města, která založili Trójané (Paříž, Janov , Benátky), představeny jsou také některé země (Sýrie, Španělsko, Čechy). Zmíněna je Sybillina věštba o příchodu božího dítěte.Tématem Čtvrtého věku jsou především události spojené s vládou králů Davida a Šalamouna, přiblížena je rovněž zkáza Jeruzaléma, následuje vylíčení dějin římské říše, doplněné popisem významných měst, zařazeny jsou portréty básníků, dramatiků a filosofů. Pátý věk sahá od babylónského zajetí Židů po stětí Jana Křtitele, náleží sem stavba nového jeruzalémského chrámu i informace o taženích Alexandra Makedonského. Šestý věk je nejrozsáhlejší částí Liber chronicarum, shrnuje události, ke kterým došlo od umučení Ježíše Krista do konce 15. století. Chronologicky, podle data založení, Schedel popisuje řadu měst (např. Řezno, Vídeň, Norimberk), zevrubně pojednává o uspořádání římskoněmecké říše - představeny a vyobrazeny jsou jednotlivé stavy. Vedle toho Schedel vypráví o apoštolech, císařích, papežích, zprostředkovává legendy o světcích, věnuje se historii mnišských řádů, všímá si zvláštních astronomických či astrologických úkazů. V souladu s křesťanským učením nastává v Sedmém věku konec světa. Poslední soud znamená konec pomíjivého světa a začátek věčnosti, po vítězství Boha nad Antikristem přichází Poslední věk. Základní informace Zpracováno na základě soupisu prvotisků SVK v Olomouci (Louda, J.: Soupis prvotisků Universitní knihovny v Olomouci a její pobočky v Kroměříži. Prah 1956)
Rozpis obsahu
[1a] : Registrum huius operis Libri chronicarum cum figuris et imaginibus ab inicio mundi [1b] vacuum
[ 2a - 20b]: Tabula operis huius de temporibus mundi.
[Ia]: Epitoma operum sex dierum fabrica mundi.Prologus
[IIa]: In principio creavit deus caelum et terrarum
[IIb]: De opera prima diei
[IIIa]: De opera secunda diei
[IIIb]: De opera tertia diei
[IIIIa]: De opera quarta diei
[IIIIb]: De opera quinta diei
[Va]: De opera sexta diei
[Vb]: De sanctificatione septime diei
[VIa]: Queda circa speram planetarum et orbium declaranda
[VIb - Xb]: Prima aetas mundi
[XIa - XXIa]: Secunda aetas mundi
[XXIb - XLVIa]: Tertia aetas mundi
[XLVIb - LXIIIb]: Quarta aetas mundi
[LXIIIIa - XCIIIIb]: Quinta aetas mundi
[XCVa - CCLVIIIa]: Sexta aetas mundi
[CCLXIIa - CCLXIIIIb]: Septima aetas mundi
[CCLXVa - CCLXVIa]: Ultima aetas mundi
[CCLXVIIa - CCXCVIIIb]: Sexta aetas mundi
[CCXCIXa]: Declaratus situm imaginemque Germania in sequentae tabella depictae
[CCCb]: A dest nunc studiose lector finis Libri chronicarum per viam epitomae et breviarii compilati opus quodem preclarum et a doctissimo quoque comparandum. Continentem gesta. quequmque digniora sunt notatu ab initio mundi ad hac usque temporis nostri calamitatem. Castigatumque a viris doctissimis ut magis elaboratum in lucem prodiet. Ad intuitum autem et preces providiorum civium Sebaldi Schreyer et Sebastiani Kamermeister hunc librum dominus Anthonius Koberger Nuremberge impressit. Adhibitis tamem viris mathematicis pingendique arte peritissimis. Michaele Wolgemut et Wilhelmo Pleydenwurff.Quarum solerti acuratissimaque animadversione tum civitatum tum illustrium virorum figure inserte sunt. Consummatum autem duodecima mensis Iulii. Anno salutis Inre 1493.
[CCCIa-CCCIIIIa]: [De Sarmatia regione Europe]
[CCCIIIIb]: Ad deum optimum maximum de his que mirabilia gessit pro iustissimo et excelso Maximiliano rege Romanorum
Technická data o způsobu digitalizace
Digitalizováno scannerem BetterLight 6000
Digitalizaci všech dokumentů s výjimkou M II 74 a 10.428 provedla fa AiP Beroun s.r.o. v rámci projektu Memoria Mundi Series Bohemica financovaného z grantů VISK a RISK Ministerstva kultury ČR, © 1998-2002. Pro M II 74 a 10.428 garantoval digitalizaci Ústav pro klasická studia AV ČR v rámci projektu Clavis monumentorum litterarum, © 1996. Dalším sponzorem a přispěvatelem byla Severomoravská energetika, a.s. a olomoucká firma MORAVIA FLEXOPER, s.r.o.