Signatura
M III 1/II
Místo uložení
Státní vědecká knihovna Olomouc
Hlavní název
[Bible olomoucká, II. díl]
Druh dokumentu
kniha, rukopis
Rok vydání / zhotovení
1417
Materiál
pergamen
Rozměry
50 x 33 cm
Rozsah
289 ff., mezi dnešními ff. 41 a 42 chybí 6 listů s textem Eccli. 48,16 až Is. 14,11 a mezi ff. 149 a 150 chybí 2 listy s textem I Mach. 5,27 až 7,17.
Iluminace
Na počátku jednotlivých kapitol písařsky zdobené iniciály, červené nebo modré s kaligrafickou výzdobou párové barvy. Velká písmena na počátku veršů uvnitř textu zdobena žlutou vertikálou. Z původních 49 miniatur dnes zachováno 47 (chybí miniatura na počátku Izaiáše a ilustrace k Epištole sv. Pavla k Římanům): tyto iluminace figurální, většinou scénické, na začátku jednotlivých knih, většinou o rozměrech průměrně 60 x 60 mm (v případě výraznější odchylky uvedeno dále).
1r: (90 x 96 mm) - Král Šalamoun předává moudrost Izraelským; iluminace zdobena rozvilinami
10v: (45 x 45 mm) - Král Šalamoun jako kazatel; obraz vkomponován do iniciály S
14v: (66 x 71 mm) - Král Šalamoun je zkoušen láskou k ženě ze zapovězené krve
16r: (67 x 70 mm) - Král Šalamoun předává moudrost Izraelským
23v: (68 x 70 mm) - Ježíš učí krále i lid
60r: (69 x 72 mm) - Jeremiášovo vidění - mandloňový prut a překypující hrnec
87r: (64 x 65 mm) - Jeremiášův nářek na Jeruzalémem
89r: (64 x 66 mm) - Judští v zajetí babylonském; prorok Báruk přebírá dary určené k obětem v jeruzalémském chrámě, aby je doručil knězi Jójakímovi
92v: (64 x 65 mm) - Hospodin zjevuje Ezechielovi svou slávu a vládu nad Izraelem i nad Babylonem
116v: (65 x 64 mm) - Král Darius shledává, že Daniel, uvržený do jámy lvové, je živ
126v: (65 x 64 mm) - Hospodin nařizuje Ozeášovi oženit se s nevěstkou, aby jeho manželství bylo znamením Hospodinova vztahu k nevěrnému lidu
129v: (63 x 65 mm) - Prorok Joel nabádá Judský lid k pláči pro Boží metly, k pokání a pokoře
131r: (62 x 65 mm) - Amos prorokuje Boží pomstu - seslání ohně na sídla nepřátel
133v: (62 x 66 mm) - Abdiáš před králem Judským káže o zločinech Edomských a o rozkvětu Boží říše
134r: (63 x 65 mm) - Prorok Jonáš je vržen do moře, pohlcen a pak vyvržen velrybou
135r: (64 x 66 mm) - Micheášovo proroctví o zkáze Judy a Izraele
136v: (62 x 65 mm) - Nahumovo proroctví o zkáze Ninive
137v: (62 x 64 mm) - Abakuk, který nesl v košíku pokrm žencům, je andělem uchvácen a přenesen do Babylonie, aby pokrmem zachránil Daniela, který byl uvržen do jámy lvové
138v: (60 x 66 mm) - Sofoniáš káže judskému králi Joziášovi
139v: (63 x 65 mm) - Hospodin skrze proroka Agea nabádá judského místodržitele Zerubábela a velekněze Jóšuu ke stavbě jeruzalémského chrámu
140v: (62 x 65 mm) - Prorok Zachariáš připomíná Boží soudy nad otci a nabádá judský lid k pokání
144v: (61 x 64 mm) - Malachiáš varuje judský lid, aby přestal urážet Hospodinovo jméno přinášením vadných obětí
145v: (62 x 65 mm) - Syrský král pokořen Judou Makabejským
159r: (62 x 66 mm) - Heliodor, vyslaný králem Seleukem, aby vzal poklady jeruzalémeského chrámu, přichází k veleknězi Oniášovi
170r: (38 x 39 mm) - Iniciála S ve zlatém poli
170v: (91 x 90 mm) - Anděl v pozadí, symbolizující sv. Matouše, zapisuje text evangelia, anděl v popředí zasnubuje Josefovi Marii a zvěstuje mu její početí z Ducha
186v: (64 x 65 mm) - V pozadí vůl, symbolizující sv. Lukáše, zapisuje text evangelia (jedná se o záměnu symbolů dvou evangelistů, neboť na tomto místě - na počátku Markova evangelia by měl být zobrazen lev, symbolizující sv. Marka), v popředí Jan Křitel káže Izraelským
196r: (62 x 64 mm) - V pozadí lev, symbolizující sv. Marka, zapisuje text evangelia (jedná se o záměnu symbolů sv. Marka a sv. Lukáše: zatímco na počátku Markova evangelia - fol. 189v - nacházíme vola - symbol sv. Lukáše - zde iluminátor omylem zobrazil naopak sv. Marka, přestože se jedná o počátek textu evangelia podle sv. Lukáše); anděl v popředí zvěstuje Zachariášovi, že jeho žena Alžběta porodila syna - Jana Křitele
213v: (65 x 66 mm) - V pozadí orel, symbolizující sv Jana, zapisuje text evangelia; v popředí Jan Křitel káže Izraelským a je vyslýchán Levity
226v: (66 x 71 mm) - Sv. Pavel žehná Timotheovi a předává mu list Korintským
233r: (63 x 64 mm) - Sv. Pavel žehná Titovi a Arstarchovi, poslům ke Korintským, a promlouvá k nim
237r: (65 x 72 mm) - Sv. Pavel žehná poslům a předává jim list Galatským
239v: (65 x 65 mm) - Sv. Pavel žehná poslům Tychikovi a Onesimovi a předává jim list Efezským
241v: (56 x 58 mm) - Timotheus se sv. Pavlem; Pavel žehná Epafroditovi, poslu k Filipským, a promlouvá k němu
243v: (67 x 71 mm) - Sv. Pavel při kázání (miniatura se nevztahuje přímo k textu epištoly Kolosským, do něhož je včleněna, ale spíše k epištolám jako celku, neboť v Kolossách narozdíl od jiných míst Pavel osobně nikdy nebyl; tamější křesťanskou obec založil Epafras)
245r: (70 x 71 mm) - Timotheus a Silván se sv. Pavlem, který žehná a káže lidu
246v: (68 x 72 mm) - Timotheus a Silván se sv. Pavlem, který žehná a káže lidu v Soluni
247r: (69 x 72 mm) - Sv. Pavel žehná efezskému biskupu Timotheovi a promlouvá k němu
249r: (68 x 70 mm) - Sv. Pavel žehná efezskému biskupu Timotheovi a promlouvá k němu (obdobný námět jako u miniatury na fol. 247r)
250v: (69 x 71 mm) - Sv. Pavel žehná krétskému biskupu Titovi a promlouvá k němu
251r: (51 x 53 mm) - Timotheus se sv. Pavlem, který předává list Onesimovi, poslu k Filemonovi Kolosskému
251v: (68 x 72 mm) - Sv. Pavel předává list židovským poslům
257r: (66 x 66 mm) - Ilustrace k epištole sv. Jakuba komponovaná dle obsahu úvodního verše 1. kap.
258v: (64 x 65 mm) - Sv. Petr žehná Silvánovi, poslu pontských, kappadockých ad. křesťanů, a promlouvá k němu
260v: (64 x 65 mm) - Sv. Petr žehná poslům pontských, kappdoských ad. křesťanů a žehná jim
264r: (62 x 64 mm) - Nanebevstoupení Páně
282r: (63 x 73 mm) - Zjevení sv. Jana na ostrově Patmos - postava podobná Synu člověka mezi sedmi zlatými svícny, která Janovi káže zapsat jeho vidění
Poznámky
Vazba pozdně gotická, prkénková, dřevěné desky potaženy hnědou kůží se slepotiskem, fragmenty kůže zdobené gotickými ornamenty po restaurování zachovány na přední i zadní desce. Podrobná restaurátorská zpráva vlepena na zadním přídeští. Z původního kování na rozích ve středu desek a na sponách zachovány v původní podobě jen 3 kusy na rozích přední desky a 2 kusy příslušející ke sponám. Text ve znění staročeského překladu první české redakce s výjimkou Skutků apoštolských, které jsou ve znění rukopisů redakce druhé. Předmluvy v Novém Zákoně jen u Matoušova evangelia a Pavlových listů. Text psán stejnoměrnou gotickou minuskulí. Poslední kniha "Tanjnicě svatého Jana" [Apokalypsa] byla připisována dodatečně na samostatném posledním kvaternu. Na konci předchozí složky (281v u dokončení Skutků apoštolských) písař zaznamenal datum dokončení druhého dílu (26. 11. 1417) jen k tomuto místu s vysvětlením, že postrádal předlohu pro pokračování: "Anno Domini millesimo quadringentesimo decimo septimo feria quinta ante dominicam, qua cantantur in ecclesia Invocavit, hic finem recepit pars secunda voluminis biblie bohemice translacionis propter carenciam exemplaris".
Rozpis obsahu
1r-170r: [část (a) - Starý Zákon: Knihy Přísloví až druhé knihy Makabejských] Pověsti Šalamúnovy, krále Davidova... ale naše řeč skonána bude v zavření tomto. Skonaly sě druhé knihy Machabeorum. [Text bez prologů, pořadí knih jako v latinské Vulgátě. Souvislost textu porušena ztrátami listů - viz rozsah.]
170r-289v: [část (b) - Nový Zákon] Počíná sě předmluva na čtenie svatého Matěje. Svatý Matěj byl jest židovského pokolenie... a o těchto, ješto psána jsú v knihách těchto. Praví/// [ Pokračování chybí, poslední list rukopisu ztracen V reklamantě jsou zachována další slova: "ten, jenž svědectví", t. j. překlad latinského "qui testimonium" z Apoc. 22,20, takže chybějí necelé dva poslední verše.] [V Matoušově evangeliu jsou spojeny kap. 15. a 16. vulgátního textu, takže další kapitoly jsou číslovány o jednu méně. Od kap. 26 číslování vůbec přestává, poslední kapitola končí "dopomáhej nám Otec, Syn i Duch svatý, amen" (Mt. 29,19) Evangelium Lukášovo začíná až 5. veršem prvé kapitoly vulgátního textu "byl jest za dnů Herodotových, krále židovského".] [Předmluvy (jen u Matoušova evangelia a u Pavlových epištol, z nichž však předmluva u listu k Římanům v důsledku ztráty listů chybí)]:
170r-170v: Počíná sě předmluva na čtenie svatého Matěje. Svatý Matěj byl jest židovského pokolenie. Toho jest Syn Boží, náš Jesu Krist pozval, an bieše mýtníkem... a člověčenstvie naše přijal. A protož jeho čtení takto sě počíná.
226v: [I. Cor.] Konrynthové jsú Achajkové. A ti od apoštolóv slyšeli jsú slovo pravdy a převráceni jsú rozličně... Píše jim od Epheza skrze Timothea, svého mlazšieho.
233r: [II. Cor.] Po učinění pokánie utěšenú epištolu píše jim z Troady skrzě Tita a chvále jie napomíná je k lepšiemu a že sú byli smúceni zajisté a že sě polepšili, to ukazuje.
237r: [Gal.] Galathští jsú Řekové. Ti sú byli nejprvé pravdu od apoštola přijeli, ale potom, když jest od nich odšel... Těch apoštol otzývá k vieře pravdy, pieše jim ot Epheza a najprvé chválí svú... osobu. Potom pak chválí vieru a pravdu Jezu Kristovu, aže jest na nie dosti spasenie.
239v: [Efez.] Ephezští jsú Azianové. Ti přijemše slovo pravdy zstáli jsú u vieře. Ty jisté chválí apoštol, píše jim z Říma i z žaláře skrze Tyta jáhna.
241v: [Phil.] Philipenští jsú Macedonští. Ti byli poslali svatému Pavlu po Epafroditovi do Říma některú almužnu, jehožto s túto epištolú zase posielá... A také jie velmi chválí, že přijemše slovo pravdy, i ostali u vieře... z žaláře po Epafroditovi tu epištolu.
242v: [Coloss.] Dolocenští jsú Azianští, jimžto jest nekázal svatý Pavel, ale jeho mlazší archipa Epofar... což jsú jeho mlazší byli kázali.
245r: [I. Thess.] Thessalonicenští jsú Macedonští. Ti přijemše slovo pravdy byli sú ustavičně u vieře a také v protivenství... píše jim skrzě Tyto ot Athénís jáhna, a Onezyma prvosvěcence.
246v: [II. Thess] Thessalonicským druhú píše epištolu apoštol a známo jim činí... od Athénís, města tak řečeného, skrzě Tyta, jáhna a Neozyma (!), akolita.
247r: [I. Tim.] Tejto epištole učí svatý Pavel Thymothea a o pořádku biskupském a jáhnovém i o všeliké kázni sboru svatého. Píše jemu od Macedonie kostela Laodicie skrzě Tyta jáhna těmito slovy.
249r: [II. Tim.] A teď opět druhú epištolu k Thimotheovi píše svatý Pavel, napomínaje jej o posílení sebe... a o svém utrpení píše jemu z žaláře od města Římského.
250v: [Tit.] Tita napomíná a učí o ustanovování kněžstvie a přebývání duchovniem a o kacieřích, kterak by sě jich varoval, kteřížto ustanovením židovským věřie. Píše jemu od Nikopoli takto.
251r: [Philem] Philemon čelednie listy posielá za Onezyna (!) služebníka jeho, píše jemu od města Římského z žaláře skrzě dřieve řečeného Onezyna, svého učedlníka. I píše jemu takto řka.
251v: [Hebr.] Najprve pověděti slušie, proč apoštol Pavel píše v této epištole nedrží obyčeje svého... Lukáš evangelista po skonání blahoslaveného apoštola Pavla řeckou řečí vyložil jest.
Literatura
M Boháček, F. Čáda: Beschreibung der mittelalterlichen Handschriften der Wissenschaftlichen Staatsbibliothek von Olmuetz, Koeln 1994
J. Eliáš: Rukopisy českých biblí v našich knihovnách. disertace FF Masarykovy univerzity, Brno 1971
A. Nowak - J. kachník: Církevní památky Olomouce I. Olomouc 1895
J. Vašica: Bible Olomoucká 1417. 1. díl. Olomouc 1933
E. Petrů: Z rukopisných sbírek Universitní knihovny v Olomouci, Praha 1959
Z. Drobná: Kresba v české středověké miniatuře. Hollar, 29 (1957)
J. Krása: Olomoucké iluminované rukopisy. Referát o jubilejní výstavě Státní vědecké knihovny v Olomouci. Umění XVI, 1968, s. 413-416
J. Krása: K olomouckým rukopisům 15. století. Historická Olomouc a její současné problémy III, Olomouc 1980, str. 113-122
J. Krása: Knižní malba, Dějiny českého výtvarného umění I, Praha 1984
V. Kyas: Česká bible v dějinách národního písemnictví. Praha 1997
V. Kyas: Staročeská bible Drážďanská a Olomoucká. I Evangelia. Praha 1981, II Epištoly, Skutky apoštolů, Apokalypsa. Praha 1985
J. Merell: Bible v českých zemích od nejstarších dob do současnosti. Praha, Česká katolická charita 1956
K. Stejskal: Iluminované bible v Čechách a jejich vztah k západoevropské knižní malbě. sb. Česká bible v dějinách evropské kultury, Brno 1994, s. 97-116
K. Stejskal: Knižní malba doby husitské. Katalog výstavy Iluminované rukopisy doby husitské NK Praha 1990, Praha 1990, s. 23-35
K. Šourek: Miniatury dvoudílné české bible zvané Olomoucká z roku 1417 - sign. III/1 v studijní knihovně v Olomouci. Praha 1944
K. Chytil: Vývoj miniaturního malířství v době králů rodu Lucemburského. Památky archeologické a místopisné, 13 (1885)
J. Vašica: Bible Olomoucká I, Olomouc 1933
Technická data o způsobu digitalizace
digitized by BetterLight 6000
Digitalizaci všech dokumentů s výjimkou M II 74 a 10.428 provedla fa AiP Beroun s.r.o. v rámci projektu Memoria Mundi Series Bohemica financovaného z grantů VISK a RISK Ministerstva kultury ČR, © 1998-2002. Pro M II 74 a 10.428 garantoval digitalizaci Ústav pro klasická studia AV ČR v rámci projektu Clavis monumentorum litterarum, © 1996. Dalším sponzorem a přispěvatelem byla Severomoravská energetika, a.s. a olomoucká firma MORAVIA FLEXOPER, s.r.o.