[Missale Olomucense scriptoris Stephani notis musicis instructum.]
sign. M III 6/ 1 I 6 = I a 6
popis

  [ Nahoru ]   [ Obsah ]   [ Hledej ]   [ Hlavní ]

Signatura

M III 6/ 1 I 6 = I a 6

Místo uložení

Státní vědecká knihovna v Olomouci

Majitel

Státní vědecká knihovna v Olomouci

Hlavní název

[Missale Olomucense scriptoris Stephani notis musicis instructum.]

Druh dokumentu

kniha, rukopis

Rok vydání / zhotovení

XV. století (blíže viz Poznámka)

Materiál

pergamen

Rozměry

43 x 31,5 cm

Rozsah

IV + 363 (recte: 365) ff. + II'

Iluminace

Perokresebné ozdobné iniciálky červeným a modrým inkoustem. Ke zvýraznění používáno často žluté barvy.

Malované iniciály:

16va [18va]: malovaná ornamentální iniciála "L"etare (60 x 60 mm) s vegetabilním vzorem. Folio zdobeno rozvilinami, zlaceno.

32vb [34vb]: iniciála "D"omine (73 x 73 mm), Vjezd do Jeruzaléma. Folio zdobeno rozvilinami, zlaceno.

48va [50va]: ornamentální iniciála "N"os (50 x 50 mm), zlacená. Rozviliny perokresbou.

62va [64va]: bohatě zdobená iniciála "R"esurrexi (104 x 93 mm), Vzkříšení Krista, zlacená, motiv ptáčka v rozvilinách.

71ra [73ra]: malovaná ornamentální iniciála "F"oderunt (52 x 52 mm) s vegetabilním vzorem. Folio zdobeno rozvilinami, zlaceno.

81rb [83rb]: iniciála "V"iri (73 x 73 mm), Nanebevstoupení Krista. Folio zdobeno rozvilinami, zlaceno.

86vb [88vb]: iniciála "S"piritus (74 x 68 mm), Seslání Ducha sv. Folio zdobeno rozvilinami, zlaceno.

98r [100r]: malovaná ornamentální iniciála "P"er omnia (70-100? x 64 mm) s vegetabilním motivem. Folio zdobeno rozvilinami, zlaceno.

126v [128v]: kánonový list s Ukřižováním (300 x 210 mm)a Bolestným Kristem v dolní borduře. Folio zdobeno rozvilinami, zlaceno.

127r [129r]: iniciála "T"e igitur (164 x 140 mm), Bičování Krista. Folio zdobeno rozvilinami, zlaceno.

134ra [136ra]: iniciála "B"enedicta (73 x 68 mm), Nejsv. Trojice. Folio zdobeno rozvilinami, zlaceno.

190ra [192ra]: iniciála "T"erribilis (63 x 64 mm), budova chrámu. Folio zdobeno rozvilinami, zlaceno.

192rb [194rb]: iniciála "D"ominus (72 x 69 mm), loďka na vodní hladině. Folio zdobeno rozvilinami, zlaceno.

204ra [206ra]: ornamentální iniciála "S"uscepimus (72 x 67 mm) s vegetabilním motivem. Folio zdobeno rozvilinami, zlaceno.

256va [258va]: malovaná ornamentální iniciála "G"audeamus (62 x 62 mm). Folio zdobeno rozvilinami, zlaceno.

262rb [264rb]: malovaná ornamentální iniciála "G"audeamus (63 x 63 mm) s vegetabilním motivem, zlacená.

278rb [280rb]: ornamentální iniciála "G"audeamus (73 x 67 mm) s vegetabilními vzory. Folio zdobeno rozvilinami, zlaceno.

288vb [290vb]: malovaná a zlac. ornamentální iniciála "E"go (42 x 40 mm), zlacená. Folio zdobeno rozvilinami červenou perokresbou.

303rb [305rb]: malovaná ornamentální iniciála "D"um (40 x 40 mm), zlacená, rozviliny pouze červenou perokresbou.

320ra [322ra]: malovaná ornamentální iniciála "R"equiem (52 x 45 mm) s vegetabilním motivem, zlacená. Folio zdobeno rozvilinami.

Notace

Notace chorální, česká rhombika.

97r [99r]-98r [100r]: 4 linková notová osnova ve dvou sloupcích (Kyrie a Gloria).

98r [100r]-125v [127v]: 4 linková notová osnova v jednom sloupci (Per omnia..).

Poznámky

Vazba - dřev. desky (45,5 x 33 cm) potažené světlou kůží s renesančním slepotiskem v rámové kompozici, na obou deskách jezuitské supralibros. Na přední desce zachovaný jeden háček, na zadní dvě přezky, spony se nedochovaly. Na hřbetě štítek se zlatým nápisem "Missale pervetustum.", pod ním starší signatury. Ořízka červená.

Skladba porušena ztrátou nejméně dvou složek na počátku a neurčitého počtu listů zejména za dnešními ff. 20 [22], 96 [98], 325 [327].

Chybná foliace. V závorkách uvedena odpovídající čísla folií.

Okraj ff. 134 [136], 231 [233] a 340[342] seříznut. Kustody od fol. 88v [90v] vpravo dole.

Psáno jediným písařem gotickou minuskulou různých velikostí. Text na 30 řádcích, ff. 127r [129r]-133r [135r]: text na 19 řádcích v jednom sloupci, dále opět na 30 řádcích ve dvou sloupcích, ff. 326r [328r]-363r [365r]: 37 řádků textu ve dvou sloupcích.

V tomto poměrně bohatě zdobeném "misálu písaře Štěpána" jsou některé scény pozoruhodné svou ikonografií, jež může být indikativní pro jejich původ. Např. zobrazení vzkříšeného Krista, stojícího na zavřeném a zapečetěném sarkofágu (fol. 62v [68v], se řadí jednoznačně do starší české tradice, začínající u deskového obrazu s příslušnou scénou od Mistra Třeboňského oltáře. Za retrospektivní zde možno považovat dále postavy andělů, držících nástroje Kristova umučení a zobrazených v technice modré grisaille na pozadí kompozice Ukřižování (fol. 126v [128v]. Pozoruhodná je rovněž protilehlá scéna Bičování Krista (fol. 127 [129]). Počet biřiců zde byl rozšířen na čtyři postavy, což je nezvyklé pro jejich zobrazení v rámci iniciál knižní výzdoby, nicméně to připomíná některé analogické kompozice z malby nástěnné či deskové. Konečně ikonografickou kuriozitou je zde ilustrace ke svátku sv. Ondřeje na počátku sanktorálu, kde původní scéna s Kristem, který povolává Petra a Ondřeje, sedících právě v loďce a zabývajících se rybolovem, byla zde radikálně a zcela originálním způsobem redukována pouze na zobrazení prázdné loďky s veslem, plující na vodní hladině (fol. 192 [194], jež zde tak nabývá charakteru symbolického znaku.

Kvalitní výzdoba misálu zasluhuje pozornost i svým významným postavením v rámci vývoje olomoucké knižní malby, kdy - podle zjištění Krásy (1980) - patří k "první vrstvě krásného slohu", i když v určité konzervativní obměně. Ta je zjevná nejen ve zmíněných motivických a ikonografických zvláštnostech, ale i ve formálním podání, jmenovitě v měkké šerosvitné modelaci tvarů, konstatované už citovaným badatelem. Příznačné v tomto ohledu se jeví dále i drapování postavy Panny Marie z kompozice Ukřižování, kde systém velkých rytmicky se střídajících mísovitých záhybů její protáhlé postavy, je po stranách lemován vertikálními, kaskádovitě se vlnícími a od pozdvižených rukou spadávajícími okraji, v jejich dekorativním působení zdůrazněnými i kontrastním zbarvením. Krása považoval miniatury v M III 6 za doklad existence "jedné charakteristické dílny v Olomouci na počátku 15. století", v níž vznikla i výzdoba dalšího misálu CO 81, připisovaná citovaným badatelem rovněž ruce iluminátora předešlého kodexu. Při bližším srovnání je však možné považovat v CO 81 za výtvor iluminátora z M III 8 nanejvýš velkou kompozici Ukřižování, zatímco ostatní, svou kvalitou viditelně inferiorní výzdoba pochází zřejmě z ruky pomocníka, pracujícího však nepochybně ve stejné dílně.

V otázce datování nutno rozhodně odmítnout závěr Boháčka-Čády, (1994), kteří na základě muzikologických a hoertologických indicií, resp. jejich shod s pozdějším misálem M III 7, usoudili na vznik M III 6 ve druhé polovině 15. století. S tím je v příkrém rozporu výzdoba tohoto kodexu, jejíž dostatečná stylistická vyhraněnost opravňuje vidět jeho vznik kolem 1400, či počátkem 15. století. Nicméně nelze zcela přijmout ani Krásovu argumentaci, který kvůli "posunu k dekorativismu a ornamentalizaci" miniatur v M III 6 ho datoval do doby kolem r. 1410, zatímco u CO 81 o něco dříve. Technicky i formálně nepochybně kvalitnější provedení miniatur v M III 6, ve srovnání s evidentně slabší úrovní výzdoby v CO 81, závislé navíc v mnoha ohledech na obrazových schématech předešlého rukopisu, dovolují přehodnotit chronologii jejich vzniku v opačném smyslu. t.j. kdy M III 6 je nesporně starší, zatímco CO 81 mladší.

Anotace

Podle poznámky na fol. 125v [127v] známe původce kodexu, písaře Štěpána.

Podle poznámky na fol. 1r byl kodex roku 1739 v majetku knihovny jezuitské koleje. Jeho slohové vlastnosti svědčí pro moravský, s největší pravděpodobností olomoucký původ.

Základní informace

Zpracováno na základě záznamů v soupisu rukopisů ve Státní vědecké knihovně v Olomouci ve spolupráci s PhDr. Pavlem Černým.

Rozpis obsahu

Ir-IVv: vacua

1r: na okraji knihovnická poznámka olomouckých jezuitů: "Collegii Societatis Jesu Olomucii cathalogo inscriptus anno 1739"

(a) 1r-94r [96r]: Proprium de tempore, pars prior (initio carens). Na začátku kodexu ztraceny 2-3 složky, text začíná uvnitř epištoly druhé neděle postní a končí kvatembrovou sobotou v oktávě svatodušní.

(b) 94r [96r]-133v [135v]: Ordinarium missae, in quo intonationes ad sacerdotem spectantes necnon praefationes, oratio dominica, Pax Domini cum cantu continentur.

Ordo missae s nadpisem "Commune" (srov. shodný nadpis dále v misálu M III 8) s texty Gloria a Credo. Od fol. 95r [97r] preface bez not (v důsledku ztráty listů za dnešním fol. 96 [98] chybí preface De apostolis a Cotidiana), dále (97r [99r]-98r [100r]) serie intonací, pro Kyrie a Gloria, ukončené dvojí intonací pro Credo. V dalším (98r [100r]-125v [127v]) jsou notovány všechny preface a (ještě před kánonem) Pater noster, Pax Domini a slavná benedikce po mši. Až na tuto benedikci se misál výběrem notovaných textů, způsobem notace a nápěvy pro Kyrie shoduje s odpovídající částí misálu M III 7. Táž benedikce bez nápěvu je v misálu M III 8.

Na fol. 125v [127v] písařův záznam: "Et notandum, quod omnes prephaciones cum Pater noster et aliis pertinentiis secundum quod de consuetudine ecclesie Olomucensis in libris sunt notate, debent cantari et non ad placitum suum unusquisque sibi formet in eis alias et alias notas. Expliciunt prephaciones finite per Stephanum in die sancti Allexii confessoris"

126r [128r]: vacuum

126v [128v]: velký kánonový obraz Ukřižování, pod ním Kristus v hrobě s nástroji umučení; srv. shodný námět na kánonovém listu misálu M III 8. Následující kánon (až do fol. 133r [135r]) psán větším písmem po celé šířce strany ( v jednom sloupci).

133v [135v]: dvousloupcově gratiarum actio post missam a rubrikace pro mariánskou mši in festo Trinitatis.

(c) 134r [136r]-189v [191v]: Proprii de tempore pars altera. Začíná se svátkem sv. Trojice a končí podzimním kvatembrem.

(d) 189v [191v]-192r [194r]: Dedicatio ecclesiae. Dedicatio altaris.

(e) 192v [194v]-286r [188r]: "Incipit alia pars de festis. Et primo in vigilia Andree" etc.

Proprium de sanctis, ke znění nadpisu srov. příslušnou část misálu M III 8. Obsah zásadně shodný se sanktorálem misálu M III 7, ale bez přimíšení částí z temporálu a s odchylkami ukazujícími, že misál M III 6 je mladší (svátky Obětování P. Marie a Tomáše Akvinského). Zemští patronové zastoupeni všichni, včetně sv. Hedviky.

(f) 286r [288r]-303r [305r]: "Incipiunt officia communia de sanctis et primo de uno martire" etc.

Na fol. 288v [290v] nový nadpis: "Incipit commune sanctorum et primo in vigilia apostolorum", kterým se začíná oddíl perikop, jež nejsou v předchozích formulářích.

(g) 303r [305r]-320r [322r]: "Incipiunt misse votive" etc.

V oddílu De b. Virgine množství allelujatických veršů: (307r [309r] "Ave benedicta" s kantilénou "O Maria celi via", "O Maria rubens rosa", "O consolatrix pauperum", "Imperatrix egregia", "Virga Yesse floruit, Virgo Deum et hominem genuit(?), 307v [309v]: "Dulcis mater dulci nato", "Sancta Dei genitrix Virgo semper Maria", "Subveni mater pia", "Fax precelse deitatis" (s pokračováním: "Celeste refrigerium /Trinitatis unio/ Miseris in peccatis/ Maria fer auxilium/ Tu graciarum fluxio") a "Letamini in Virgine."

Od fol. 308v [310v]: oddíl de patronis se jmény světců Václava, Víta, Vojtěcha, Prokopa, Kristina s bratry, Cyrila a Metoděje, Ludmily.

(h) 320r [322r]-325v [327v]: "Pro defunctis officium" (fine carens).

Formuláře "Requiem" a "Si enim credimus", druhý nadepsán "In exequiis regum et principum". Ke konci zádušní perikopy podle dnů v týdnu, jejich konec chybí (za fol. 325 ztracen nejméně 1 list).

(i) 326r [328r)-353v [355v]: Prosarium initio carens.

Pro ztrátu listů chybí začátek. Celkem 94 sekvencí, ale z pros uvedených dříve v misálu (pravidelně jen incipitem) zde některé chybí úplně, nebo jsou nahrazeny pro tytéž příležitosti jinými skladbami apod., takže se zdá, že prosarium (které je psáno jiným písmem než ostatní části misálu, původně nebylo jeho součástí. Skladby pro zemské patrony (zvláště pro svátek Christini cum fratribus) a sekvence o sv. Kláře "Rex per portum caritatis" (Analecta hymn. 9, 176) však dokazují moravský původ prosaria.

(k) 353v [355v]-363r [365r]: Devotio celebrantis circa missam elicienda.

Modlitby od fol. 356v [358v]: jsou rozdělené do skupin "oraciones ante communionem et post communionem", některé ve tvaru sekvence. Na konci: "Et sic est finis operis, sit laus et gloria Deo in altissimis."

363v [365v]-II'v: vacua

Literatura

Boháček, M. - Čáda, F.: Beschreibung der mittelalterlichen Handschriften der Wissenschaftlichern Staatsbibliothek von Olmütz, Köln 1994.

Friedl, A.: Moravská knižní malba 11. až 16. století, Brno 1955.

Krása, J: České iluminované rukopisy 13.- 16. století, Praha 1990.

Krása, J.: Studie o rukopisech husitské doby, Umění 22, 1974, s. 17-50.

Petrů, E.: Z rukopisných sbírek Universitní knihovny v Olomouci, Praha 1959.

Technická data o způsobu digitalizace

digitalizováno scannerem BetterLight 6000


Digitalizaci všech dokumentů s výjimkou M II 74 a 10.428 provedla fa AiP Beroun s.r.o. v rámci projektu Memoria Mundi Series Bohemica financovaného z grantů VISK a RISK Ministerstva kultury ČR, © 1998-2002. Pro M II 74 a 10.428 garantoval digitalizaci Ústav pro klasická studia AV ČR v rámci projektu Clavis monumentorum litterarum, © 1996. Dalším sponzorem a přispěvatelem byla Severomoravská energetika, a.s. a olomoucká firma MORAVIA FLEXOPER, s.r.o.

Obsah: 365 ff.

0xx: [ 001 ] [ 011 ] [ 021 ] [ 031 ] [ 041 ] [ 051 ] [ 061 ] [ 071 ] [ 081 ] [ 091 ]
1xx: [ 101 ] [ 111 ] [ 121 ] [ 131 ] [ 141 ] [ 151 ] [ 161 ] [ 171 ] [ 181 ] [ 191 ]
2xx: [ 201 ] [ 211 ] [ 221 ] [ 231 ] [ 241 ] [ 251 ] [ 261 ] [ 271 ] [ 281 ] [ 291 ]
3xx: [ 301 ] [ 311 ] [ 321 ] [ 331 ] [ 341 ] [ 351 ] [ 361 ]
Vazba: [ fc ] [ fs ] [ bc ] [ bs ]
Přední předsádka: [ 001 ] [ 002 ] [ 003 ] [ 004 ]
Zadní předsádka: [ 001 ] [ 002 ]

  [ Nahoru ]   [ Obsah ]   [ Hledej ]   [ Hlavní ]
VKOL © 2003. Prohlížet lze čímkoliv.
Webmaster se těší na Vaše náměty a připomínky.
Na vrcholu