SignaturaM IV 6
Místo uloženíStátní vědecká knihovna v Olomouci
MajitelStátní vědecká knihovna v Olomouci
Hlavní název[Antiphonale Ordinis Minorum s. Francisci pro honoris tam diurnis, quam nocturnis per circulum anni]
Druh dokumentukniha, rukopis
Materiálpergamen
Rozměry65 x 43 cm
Rozsah291 ff.
IluminacePísařsky zdobené iniciály černým, modrým a červeným inkoustem. Ke zvýraznění používáno rovněž žluté barvy. V perokresebné výzdobě použito ornamentálních, vegetabilních, zoomorfních i figurálních motivů.
fol. 12v (p.26): malovaná a zlacená iniciála "H"odie (86 x 95 mm), Adorace děcka, s rozvilinami. fol. 57r (p. 115): malovaná a zlacená ornamentální iniciála "Z"elus (50 x 50 mm), s rozvilinami. fol. 100r (p. 203): malovaná a zlacená iniciála "P"ost ( 85 x 88 mm), Nanebevstoupení, s rozvilinami. fol. 136v (p. 276): malovaná a zlacená iniciála "U"nus (84 x 90 mm), Sv. Ondřej s klečící klariskou, s rozvilinami. fol. 174r (p. 351): malovaná a zlacená iniciála "I"pse (45 x 35 mm), Sv. Jan Křtitel, s rozvilinami. fol. 201r (p. 405): malovaná a zlacená iniciála "I"am (87x 55 mm), Sv. Klára, s rozvilinami. fol. 215r (p. 435): malovaná a zlacená iniciála "H"odie, (90 x 97 mm), Narození P. Marie, s rozvilinami. fol. 227v (p. 460): malovaná a zlacená iniciála "F"ranciscus (92 x 90 mm), Sv. František, s rozvilinami. fol. 235r (p. 475): malovaná a zlacená ornamentální iniciála "A"ngeli (44 x 50 mm), s rozvilinami. fol. 238r (p. 481): malovaná a zlacená iniciála "O" beatimi (45 x 45 mm), Sv. Martin, s rozvilinami. fol. 243v (p. 492): malovaná a zlacená ornamentální iniciála "E"st (45 x 40 mm), s rozvilinami. fol. 250r (p. 505): malovaná a zlacená iniciála "T"radent (85 x 90 mm), Rozeslání apoštolů, s rozvilinami.
NotaceKodex s kvadratickou chorální notací virgálního typu, ale v melismatech znaky převzaty z mensury, jak bývá u františkánů ve starší době. Dialekt nápěvů románský, ritus curiae Romanae s františkánským sanktorálem.
PoznámkyVazba: dřevěné desky, bílý kožený pokryv s pozdně gotickým nárožním kováním. Přední deska utržena. Skladba: původní silně porušena ztrátou mnoha listů (viz dále v popise), kustody na konci složek uprostřed dole. Foliace i paginace. Písmo: gotická minuskula. Text: černým inkoustem v jednom sloupci, rubrikace. Dřívější vlastník: (podle latinského a českého razítka např. na fol. 1r (p.1), fol. 2r (p. 3), fol. 30r (p.61), f. 58r (p.117)) Arcibiskupský seminář v Olomouci, který kodex získal od neznámého vlastníka. Provenience moravská, jak ukazuje responsorium o sv. Stanislavu na fol. 160v "Celebret Moravia festiva solempnia" (původní znění: "Polonia" nebo v Čechách "Bohemia", srov. Analec.hymn. 4 č. 81).
Za fol. 4 (pp. 7/8) chybí jeden list (pp. 9/10), fol. 6 (pp.13/14) kratší, totéž fol. 10 a 11 (pp. 21-24), na fol. 27 (pp.55/56) seříznut vnější okraj pergamenu. U fol. 60 (pp.121/122) poškozen roh pergamenu. Fol. 64 bis (pp. 128 3x). Na fol .73 je chyba paginace - za p. 145 na následuje p.150. Fol. 76-80 (pp. 155-164) kratší dolní okraj pergamenu, poškozený dolní okraj pergamenu na ff. 110 a 111 (pp.223-226). Vyříznuta část pergamenu na fol. 119 (pp. 241/242). Seříznut dolní okraj a rohová část perg. na fol. 126 (pp. 255/256). Seříznut vnější a dolní okraj pergamenu na fol. 161 (pp. 325/326). Na fol. 175 (pp. 353/354) seříznut dolní okraj pergamenu. Roh poškozen na fol. 182 (pp.367/368). Seříznut dolní a vnější okraj pergamenu na fol. 187 (pp. 377/378). Vnější okraj chybí rovněž u fol. 188 a 189 (pp. 379-382), fol. 193 (pp. 389/390). Roh na fol. 201 (pp. 405/406) roztržen. Za fol. 207 (pp. 417/418) chybí list (pp. 419/420). Na fol. 224 (pp. 453/454) seříznut dolní okraj pergamenu. Na fol. 229 (pp. 463/464) seříznut dolní okraj pergamenu. Na fol. 240 (pp. 485/486) vyříznuta část pergamenu. Na fol. 262 (pp. 529/530) chybí část spodního okraje pergamenu. Na fol. 267 a 268 (pp. 539-542) chybí rohy perg. listů. Na fol. 272 (pp. 549/550) kratší pergamen. Chybí rohy na fol. 273 (pp. 551/552). Seříznutý vnější okraj pergamenu u fol. 274 (pp. 553/554). Poškození pergamenu a chybějící rohy na fol. 275 (pp. 555/556) . Na fol 277 (pp. 559/560) chybí dolní okraj a roh, rohy u fol. 279 (p. 563/564), totéž u fol. 281 (pp.567/568) a ff. 286-289 (pp. 577-584), u fol. 291 (pp. 587/588) dolní okraj.
Kodex se nachází ve značně poškozeném stavu. Patřil patrně olomouckému konventu klarisek, jak tomu nasvědčuje responsorium pro sv. Stanislava s textem "Celebret Moravia festiva solempnia" (fol. 160v) i hudební notace a struktura sanktorálu s řádovými světci, odpovídající liturgickým potřebám konventu, spravujícího se františkánskými regulemi (Boháček-Čáda 1994). V malířské výzdobě iniciál se nápadně uplatňují hlavní minoritští světci, jenž jsou navíc zobrazeni v celé postavě. Tak je tomu u trůnícího sv. Ondřeje s menší postavou klarisky, klečící po jeho pravici, u stojícího stigmatizovaného sv. Františka či monumentální postavy sv. Kláry, držící v rukou monstranci. Tento pro její zobrazení v 15. století typický atribut získává i sekundární apotropájní funkci v souvislosti s dobově aktuálním tureckým nebezpečím. Iluminátorská výzdoba antifonáře byla provedena rukou Mistra Friedrichova brevíře a vznikla zřejmě o něco později než miniatury v misálu CO 45 (ZAO), pravděpodobně ještě během jeho působení v Olomouci. Svojí kvalitou pak patří nepochybně k nejlepším výkonům knižní malby zachovaným na Moravě z tehdejší doby. Ve srovnání se svými staršími iluminacemi obměnil malíř kompoziční schémata u některých scén v zrcadlově obrácené podobě. Tak je tomu u zobrazení Narození P. Marie nebo Nanebevstoupení Krista. Tyto změny jsou pro pozdější tvorbu Mistra Friedrichova brevíře charakteristické stejně jako tendence zvětšovat formát iniciál s figurální výzdobou, důraz na monumentalitu jednotlivě zobrazovaných postav či konečně obohacování scén novými motivy (zvířata v kompozici Adorace děcka, nábytek v zobrazení Narození P. Marie a skalnatá krajina v pozadí za sv. Františkem). Inovace souvisí s větší vnímavostí vůči mladším vývojovým proudům pozdní gotiky, které se odrážejí i ve složitě strukturované draperii sv. Ondřeje, odpoutávající se zřetelně od norem krásného slohu, jehož charakteristický záhybový systém však ještě přežívá u postav ve scéně Rozeslání apoštolů. V koloritu rozšiřuje Mistr Friedrichova brevíře výrazový rejstřík užitím nových barevných harmonií a posunem k temnějším tónům. Nové pojetí je zřetelné i v hybnějším podání jinak ještě tradičního akantového listoví s drobně se kadeřícími okraji, které vyplňuje těla iniciál.
Základní informaceZpracováno na základě soupisu rukopisů Státní vědecké knihovny v Olomouci (Boháček, M.-Čáda, F.: Beschreibung der mittelalterlichen Handschriften der Wissenschaftlichen Staatsbibliothek von Olmütz, Böhlau 1994, s. 671-672, kat. č. 383.) a katalogu Od gotiky k renesanci: výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400 - 1550, III. Olomoucko, Olomouc 1999.
Rozpis obsahu1r - 136v : Proprium de tempore initio carens. Pro ztrátu počátečních folií začíná až v laudech první neděle adventní na konci třetí antifony ("Ecce Dominus veniet") /// "in die illa lux magna." Další ztráty po foliích 4v, 30v, 38v, 79v, 127v, 228v. Pozoruhodné jsou lamentace Jeremiášovy ve Sv. týdnu a pak zvláštní františkánské officium o sv. Trojici (Analecta hymn. 5 č.1). Temporale končí poslední nedělí po sv. Duchu.
136v - 249v : Proprium de sanctis, valde mutilum. Sanctorale počíná "Incipit pars III. (!) de sanctis et primo de s. Andrea." Podobně označení "pars" s pořadovým číslem se nikde nenalézá a dokazuje ztráty folií. Ztráty v sanktorále jsou po ff. 134v, 137v, 139v, 145v, 182v, 189v, 207v. Officia řádových patronů: sv. František (227v-235r, Analec. hymn. 5, č. 61), Sacrorum stigmatum (120r), s. Anthonii (166v-169r), sv. Ludvíka Tolosanského (212r), sv. Kláry (201r až 207r). Celou historií je ctěn sv. Stanislav (Analec. hymn. 5, č. 81) kdežto jediný z českých patronů sv. Václav má tu pouze dvě antifony a je zapsán až po sv. Michalu s poznámkou "Debet anteponi historie precedenti, " a to slovy "De s. Wenceslao antiphona Ad magnificat. Laus alme sit Trinitati" a podruhé ještě "Corde et lingua." Svátek navštívení P. Marie (fol. 189v) se slaví nikoliv officiem Jenštejnovým, ale po františkánském způsobu historií kardinála Adama Eastona (Analec. hymn. 24, č. 29), kterou převzala moravská diecéze.
250r -277r : Commune sanctorum fine carens. Vytrženo po třetí laudové antifoně "De virginibus".
278r -281v : Dedicatio ecclesiae, officium initio et fine carens. Zachovaný zbytek od prvé nokturální antifony ("Tollite portas principes vestras") až po responsorium breve v terci ("Domum tuam, Domine").
281v - 291v : "Incipiunt 'Venite'". Jednotlivým nápěvům žalmů předesláno invitatorium. Na posledních foliích kodexu jsou zapsána invitatoria cotidiana, kde 'Venite' jen incipitováno.
LiteraturaBoháček, M.-Čáda, F.: Beschreibung der mittelalterlichen Handschriften der Wissenschaftlichen Staatsbibliothek von Olmütz, Böhlau 1994, s. 671-672, kat. č. 383. Jirka, A.: Mistr Friedrichova brevíře. In: A. Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění, Praha 1995, I, s. 515-516. Krása, J.: Die Buchmalerei. In: A. Legner (ed.), Die Parler und der Schöne Stil 1350-1400. Europäische Kunst unter den Luxemburgern. Ein Handbuch zur Ausstellung des Schnütgen-Museums in der Kunsthalle Köln. Köln 1978-1980, II, s. 731-733. Krása, J.: K olomouckým rukopisům 15. století. HO 3, Olomouc 1980, s. 113-122. Krása, J.: Knižní malba. In: Dějiny českého výtvarného umění I. Od počátku do konce středověku, Praha 1984, sv. 2, s. 405-439, 596- 612. Krása, J.: České iluminované rukopisy 13.-16. století, Praha 1990. Od gotiky k renesanci: výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400-1550, III. Olomoucko, Olomouc 1999, s. 481-482, kat. č. 376.
Digitalizaci všech dokumentů s výjimkou M II 74 a 10.428 provedla fa AiP Beroun s.r.o. v rámci projektu Memoria Mundi Series Bohemica financovaného z grantů VISK a RISK Ministerstva kultury ČR, © 1998-2002. Pro M II 74 a 10.428 garantoval digitalizaci Ústav pro klasická studia AV ČR v rámci projektu Clavis monumentorum litterarum, © 1996. Dalším sponzorem a přispěvatelem byla Severomoravská energetika, a.s. a olomoucká firma MORAVIA FLEXOPER, s.r.o.
|